|  
Nacházíte se: ÚvodInformační centraMěstské informační centrum PřerovSeznam článkůOsobnosti města Přerova 1

Osobnosti města Přerova 1

Osobnosti 16. - 19. století

Jan Blahoslav (1523 - 1571) Jan Blahoslav byl český humanistický spisovatel, teolog, historik a biskup Jednoty bratrské, který se narodil roku 1523 v zámožné českobratrské rodině v Přerově. Během svých studií získal nejen znalosti latiny, ale i poznatky z různých vědních oborů. Na univerzitě ve Wittenbergu se seznámil s čelnými představiteli německé reformace Martinem Lutherem a Filipem Melanchthonem. Roku 1553 byl vysvěcen na kněze a o čtyři roky později (1557) na biskupa Jednoty bratrské. V padesátých letech uplatnil svůj rozhled získaný na studiích v zahraničí na několika diplomatických misích v zájmu své církve (Německo, Rakousko). Jako biskup žil většinou v Ivančicích, kde se věnoval svým církevním povinnostem a mimo jiné vedl bratrský archiv a kde je také pohřben. Zemřel předčasně ve svých 49 letech v Moravském Krumlově. Tento časový úsek dějin bývá nazýván obdobím Blahoslavovým a Blahoslav pak předchůdcem J.A. Komenského. Jan Blahoslav je autorem mnoha významných literárních děl, ze kterých lze namátkou jmenovat např. Gramatika česká, překlad Nového zákona, Filipika proti misomusům atd. V Přerově na Horním náměstí je umístěn památník Jana Blahoslava, které vytvořil František Bílek k 400.výročí Blahoslavova narození.

Jan Amos Komenský (1592 - 1670) Tento celosvětově známý filozof, teolog a pedagog je neodmyslitelně spjat s městem Přerov. Mladý Jan zde získal vzdělání na vyšší latinské bratrské škole. Po absolvování německých vysokých škol vyzkoušel v Přerově poprvé v praxi své novátorské pedagogické postupy a připravoval se na rozsáhlou vědeckou a literární činnost. V době svého působení v Přerově byl ordinován na kněze a pověřen řízením bratrského sboru ve Fulneku. Komenský tak byl nucen rozloučit se s Přerovem i se štědrým mecenášem českých bratří a majitelem přerovského zámku Karlem starším ze Žerotína. Zprávy o dalších návštěvách Komenského v jeho milovaném Přerově se bohužel nedochovaly. Jelikož se ale přerované a pokrokoví čeští obyvatelé střední Moravy hlásili ke jménu a odkazu Komenského, byla v Přerově roku 1874 slavnostně odhalena první socha Komenského na světě a vzniklo zde první Muzeum Komenského na světě, které dodnes uchovává unikátní sbírkové předměty , které se vztahují k osobě Komenského. V muzeu je také k vidění zrekonstruovaná školní třídy z doby J.A. Komenského.

Pernštejnové (15. stol.)

Pernštejnové byli výrazným českým rodem původně z jihozápadní Moravy. Největšího rozkvětu dosáhli v 16. století, kdy byli vedle Rožmberků jedním z nejbohatších a nejvlivnějších rodů Českého království. Rodu náleželo mnoho panství včetně Přerova. Pernštějnové byli jeho majiteli od poloviny 15. století více než sto let. Panování tohoto rodu přispělo k hospodářskému, stavebnímu i kulturnímu rozvoji města, které mělo na přelomu 15. a 16. století kolem tisíce obyvatel. Památkou na vládu Pernštějnů je i černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách, rodový erb pánů z Pernštejna, v přerovském městském znaku. Podle pověsti, v dobách Velké Moravy uhlíř Vojtěch přistihl zubra, jak mu ujídá potravu. Chytil do holýma rukama a prostrčil jeho nozdrami houžev stočenou ze svých lýkových sandálů. Toho pak přivedl na hrad, kde mu jednou ranou uťal hlavu. Kníže statečného uhlíře povýšil do šlechtického stav darovala mu lesy a do erbu zubří hlavu s houžví. Rod vymřel po meči v roce 1631.

Žerotínové, Karel starší ze Žerotína (1564 - 1636) Zierotínové (často též Žerotínové) jsou starou moravskou šlechtickou rodinou povýšenou v roce 1478 do panského stavu a v roce 1706 císařem Josefem I. do říšského hraběcího stavu, který byl roku 1712 potvrzen i pro země Koruny české. Jejich původ se odvozuje od Bluda z Bludova, který byl markraběcím purkrabím v Přerově. Přídomek ze Zierotina začínají používat členové rodu na konci 12. století, kdy získávají stejnojmennou vesnici. V průběhu času se rod větvil a jeho členové začínali hrát významnější úlohu v životě království. V roce 1598 získal Přerov jako dědictví po strýci Fridrichovi Karel ze Žerotína. Vlastnictví Přerova vyvolalo u jeho nepřátel velké pobouření a začal se spor o dědictví. Po bitvě na Bílé Hoře byli nuceni nekatolíci opustit zemi, což se stalo osudným i Karlovi staršímu ze Žerotína, který kvůli českobratrskému vyznání odešel do Polska. Na podzim roku 1633 se vrátil do Přerova, kde žil až do své smrti. Doba, kdy byl Karel ze Žerotína majitelem Přerova, představuje jeden z vrcholů města. Smrtí Žerotínovou se uzavřela jedna ze slavných a výrazných epoch dějin města.

Lennart Torstensson (1603 - 1651) Švédský vojevůdce Lennart Torstensson, od roku 1646 hrabě z Ortaly, se účastnil švédského tažení ve třicetileté válce. Roku 1641 byl jmenován do čela švédské armády, což znamenalo nový impuls do dosavadního způsobu vedení války. Místo bezvýsledných potyček a drancování preferoval jinou taktiku. Spojenecká švédská a francouzská vojska napadala současně habsburské državy v západní a střední Evropě. Protivník tak byl zatlačen do trvalé defenzívy, což následně donutilo císaře hledat politické řešení dlouhotrvajícího konfliktu. V roce 1642 velel Torstensson útoku ze Saska do Slezska, přičemž se po cestě zmocnil všech hlavních pevností. V červnu 1642 vpadli Švédi do přerovského Dolního města, které bylo vydrancováno a vypáleno. Popelem lehlo na 120 domů včetně kostela a fary. Pouze horní část města s hradem se ubránila. O dva roky později, švédské vojsko, vedené maršálem Torstenssonem obsadilo Přerov, čímž přerušil spojení Slezska s Vídní.

Alois Negrelli (1799 - 1858) Stavitel Severní dráhy cís. Ferdinanda (KFNB) do Přerova a Olomouce. Projektant Suezského průplavu. Rytíř vltavolabský. Jeho zásluhou přijel 1. září 1841 vlak do Přerova.

František Slaměník (1845 - 1919) Pedagog, komeniolog, redaktor a stavovský vůdce moravského učitelstva. Z jeho popudu vzniklo na přelomu let 1887/88 první Muzeum Komenského na světě, kterého byl správcem a hlavním mecenášem. Slaměník téměř 28 let redigoval časopis Komenský. Celý život se zabýval sběrem a shromažďováním českobratrských tisků a komenián, získal vzácný materiál, který je dnes nepochybně tím nejcennějším, co v naší republice máme. Na jeho památku je umístěna na jedné z měšťanských škol v Palackého ulici pamětní deska s reliéfem jeho portrétu a textem a pojmenována i jedna z přerovských ulic.

Fotogalerie

Osobnosti 1

Turistické lokality

Mapa


Copyright © 2009 – 2019 Olomoucký kraj
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Olomouckým krajem.
Evropská unie a Evropský fond pro regionální rozvoj jsou partnery pro váš rozvoj. Tyto stránky jsou součástí portálu ok-tourism.cz
Informace o Jeseníkách naleznete zde

Evropská unie a Evropský fond pro regionální rozvoj jsou partnery pro váš rozvoj.

Olomoucký kraj Evropská unie Regionální operační program Střední Morava Interreg IIIA