Zámek Čechy pod Kosířem zve k oslavám 200 let od narození Josefa Mánesa


Nacházíte se:
11.05.2020

12. května 2020 slavíme 200. výročí od narození slavného českého malíře Josefa Mánesa a zámek Čechy pod Kosířem k této příležitosti nachystal celou řadu akcí!

  • Koncert „Mánesovy obrazy v hudbě“ ve Velkém sále zámku (11. 9. 2020)
  • Oslavy výročí (12. 9. 2020, kastelánské prohlídky, přednáška, autorská divadelní hra…)
  • Zapůjčení vrcholného díla J. Mánesa na zámek na letošní sezónu (na Moravu naposledy zapůjčen Národní galerií v Praze před 50 lety)
  • Projekt "Najdi svého Mánesa" s cílem pokusit se dohledat jeho nezvěstná díla
  • Malířské workshopy (5 seminářů pro laické malíře, první 30. 5. – malování rodičů s dětmi) - Obecní slavnosti  (4. 7. 2020)
  • Turistický pochod "Mánesovou stezkou" z Náměště na Hané a ze Slatinic, přes Kosířem k nám na zámek
  • Vydání populární výroční turistické vizitky
  • Tematické kostýmované prohlídky     

Vztah Josefa Mánesa k zámku v Čechách  

Na zámku v Čechách pod Kosířem Josef Mánes (12. 5. 1820 – 9. 12. 1871) pobýval mezi lety 1846(9) - 1870. Jeden z největších mistrů českého malířství doby romantismu a národního obrození se narodil roku 1820 do malířské rodiny. Byl současníkem Boženy Němcové, s níž se několikrát osobně setkal a spojoval je podobně těžký osud lidí, toužících pozvednout český národ, avšak neustále se potýkajících s nedostatkem prostředků pro klidný život. Také jeho osobní život byl velmi nešťastný, jelikož byl člověk nepraktický a plachý, navíc rodina jej donutila odvrhnout svou jedinou lásku, z čehož se již nikdy zcela nevzpamatoval.

Jakým způsobem se propojily osudy Josefa Mánesa a Silva Tarouců? Intenzivní styky malíře s Čechami pod Kosířem lze mimo jiné vystopovat v dochované rozsáhlé korespondenci jak malíře, tak i Silva Tarouců. Z počátku v něm hraběnka Leopoldina Silva Tarouca, rozená Sternberg-Mandersheid, viděla schopného malíře, který by byl schopen svými díly důstojně vyzdobit Velký sál zámku. Díky přátelství s jejím synem, Bedřichem Silva Taroucou, se stal na zámku častým hostem a rodinným přítelem. Sám Mánes sem rád zajížděl nejen za prací i zábavou, ale hlavně za klidem, který mu rušná Praha mohla dát jen stěží.  Mezi léty 1849 – 1870 byl Josefa Mánes na zámku pravidelným hostem a jeho návštěvy nezřídka trvaly i několik měsíců. Delší dobu strávil na zámku poprvé roku 1849 po rozehnání Kroměřížského sněmu, kde malíř portrétoval české poslance. Již tehdy vytvořil jedno ze svých velkých děl – Líbánky na Hané – následované množstvím studií hanáckých krojů a lidí. Ty využil pro svá budoucí díla z české minulosti. Od přelomu let 1849/1850 (po nešťastném konci jeho lásky k Františce Šťovíčkové, kterou - těhotnou - vyhnala Mánesova sestra Amálie z domu) na zámku již pobýval pravidelně, často několik týdnů i měsíců. Panstvo v něm mělo vtipného druha pro společenské akce i učitele, který zdokonaloval jejich vlastní malířské pokusy. Také jim byl rádcem pro úpravy zámku i parku. Během svého pobytu v Čechách vytvořil řadu děl – některá z nich přímo na zakázku od Silva Tarouců, jako například velká plátna, která je dnes možné zhlédnout ve Velkém sálu zámku – některá dělal pro radost svou i svých mecenášů – např. malované dopisní papíry, ilustrovanou báseň o Hanselburgu, vějíře apod. - ty byly určeny hlavně pro zámeckou paní Gizelu, její sestru Anežkou a sestřenici Jetty, které učil malovat.

Místo konání