Zámecký park Čechy pod Kosířem


Nacházíte se:

Zámecký park v Čechách pod Kosířem, rozkládající se na ploše 21,5 ha, patří mezi nejcennější romantické krajinářské realizace v České republice. Na jeho tvorbě se významnou měrou podílel hraběcí rod Silva-Tarouca, proslulý dlouhou tradicí zájmu o zahradní tvorbu. Objekt je také významný častými pobyty malíře Josefa Mánesa, který mohl koncepci parku významně ovlivnit.

Za Marie Terezie Antonie z Lichtenštejna se zámecká zahrada skládala z více ploch převážně užitkového charakteru s okrasnými prvky. První etapa krajinářské přestavby (1809-1835), kdy panství Čechy pod Kosířem již bylo v držení hraběcího rodu Silva-Tarouca, se nesla v duchu anglo-čínského stylu. Spočívala pouze v postupném vkládání rozvlněné a spletité struktury pěšin s roztroušenými skupinami dřevin a bylin do původní kompozice parku.

Druhá etapa krajinářské přestavby (1835-1872) je pro rozvoj parku nejzásadnější. Během bezmála čtyř desítek let byla vybudována kompozice, která zůstala zachována či skryta v současném stavu porostů. Byly založeny oba rybníky a v této souvislosti provedeny zásadní modelace terénu. V parku vznikly drobné stavby jako pseudogotická romantická Červená věž sloužící jako rozhledna a klasicistní Mánesův pavilon. V sousedství zámku byla vybudována pseudogotická oranžérie podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmana, předního představitele historismu v české architektuře 19. století. Trojlist s erby do jejího průčelí navrhl sám Josef Mánes. Především však byla v zámeckém parku založena základní druhově jednoduchá struktura porostů s využitím dřevin z dřívějších etap vývoje.

Třetí etapa krajinářských úprav v období let 1872-1936 je spojena s osobností Františka Josefa II. Silva-Tarouca, který se velmi zajímal o zahradní tvorbu. Park byl ovlivněn moderním trendem dovozu cizokrajných dřevin především z Asie a Ameriky. V této etapě byly vysazeny především jehličnaté dřeviny. V parku se rovněž objevily secesní prvky v podobě dvou ornamentálních záhonů, umístěných před vstupní průčelí zámku. Po této etapě park stagnoval.

Od roku 1980 započala postupná obnova parku díky iniciativě Muzea Prostějovska v Prostějově. Od roku 2008 je zámek s parkem majetkem Olomouckého kraje, jeho správa byla svěřena Vlastivědnému muzeu v Olomouci.

Provozní doba

leden-prosinec pondělí-neděle 08:00 - 18:00