|  

KROJ – jeden ze symbolů regionu

Nacházíte se: ÚvodZa památkami a kulturouFolklorKROJ – jeden ze symbolů regionu
Žádná akce v okolí 10 km
další akce v okolí


Střední Morava kdysi bývala především obilnářskou oblastí, ale ve velkém se zde pěstovalo i konopí a len, ze kterého se šily zdejší kroje. Všechny kroje však nebyly stejné, často se lišily bohatostí a okázalostí výšivky, barvou kalhot i střihem. Řekněme, čím bohatší kraj, tím bohatší kroj.

Tyto typické kroje se přestaly nosit koncem 19. století, nyní jsou k vidění pouze při veřejných vystoupeních folklorních skupin (např. dožínkové slavnosti, Hanácké bál), dále na jízdě králů v Doloplazích, Kojetíně či v Hanáckém národopisném muzeu v Cholině.

Mužský kroj

Skládá se z:

  • košile - konopné či lněné; doplňky košile - stužky, vázačky, šátek
  • kalhoty zvané "gatě" - všední letní konopné či kožené
  • pásy - nosili je jen svobodní muži, nebyly příliš účelné a nebyly ani originální součástí kroje, sloužily spíše jako ozdoba, kterou bylo možné koupit na trhu
  • vesta "frydka, lajdík, kordula" - obvykle tvořena výšivkami, její barva se měnila s bydlištěm nositele; kabátek "marinka" - všední kabátek byl jednoduchý bez výšivek a zdobení, šil se většinou z lněného plátna
  • sváteční kabátek se zdobil pouze bílým lemem, materiál závisel na finančních poměrech nositele
  • dlouhý kabát - všední plátěný či sváteční ze sukna, pod kolena dlouhý kabát se nosil především rozepnutý, protože byl velice úzký
  • plášť - šil se z tmavomodrého až černého sukna, byl velmi dlouhý a bohatě řasený, druh límce se odvíjel od bydliště a finančních poměrů jeho nositele
  • kožich - kožichy lze dělit na městský, potažený modrým suknem, krátký - většinou lemovaný modrou vlnkou, říkalo se mu "dubňák či prča"; dlouhý - hodně dlouhý, vzadu rozstřižený kožich většinou cihlové barvy; ocáskový - většinou světlé barvy, šitý z ovčí či beraní kůže, svůj název si nese díky nezačištěnému "ocásku" na zadní straně kožichu
  • klobouk "měsíček či střípek" - byl vyroben z těžké plsti a nosil se v létě, jeho tvar a výzdoba se měnili dle věku nositele, klobouky byly zdobené pentlemi
  • zimní čepice - dle postavení a finančních možností nositele - aksamitka - z kůže kočky, tchoře, vydry či bobra, neměla na všech stranách stejnou výšku, nosila se různě - sobolovica či vydrovka či schořovica - vysoká a hezká čepice s podšívkou z bílé kůže, byla těžká a velice drahá
  • boty - v polovině 18. století se používaly nízké boty, později vysoké kožené boty

Ženský kroj

Pokud si žena oblékala sváteční kroj, prvním krokem v její výzdobě byla úprava hlavy a tvorba účesu. U svobodných dívek to byl cop svázaný pentlí, u vdaných žen byly vlasy stočeny okolo hlavy, na niž se poté nasadil čepec. Jako pokrývky hlavy se též používaly zdobené šatky s výšivkami. Šatka je pruh bílého plátna o velikosti cca 25 x 150 cm a šátky většinou čtvercových rozměrů.

  • Košile - patří k nejstarším součástem ženského kroje a skládá se ze tří částí: "trhačeny", "rukávce" a "oplečí".
  • Další částí kroje byl obojek neboli "placák", který se nosil kolem krku. Byl velmi škrobený s jednoduchou výšivkou.
  • Sukně či "fěrtoch" byla okázalé formy. Byla ušita až z 10 půlek, přičemž nejspodnější sukně je málo řasená a krátká. S každou další vrstvou sukně přibývá na masitosti i na délce. To znamená, že vrchní sukně je nejdelší a nejřasnější. Platilo, že čím více měla žena sukní, tím byla bohatší. Přední část sukně byla méně řasná než zadní z důvodu připevnění "fěrtůšku", zástěry, která sama měla až 5 půlí řasení.
  • Pantla je široká zdobená stuha, která sloužila k připevnění zástěry.
  • Kordulka - jedna z nejhezčích součástí ženského kroje. Sahala pod pás, proto se jí říkalo "kabátec".
  • Kabátek "kamizolka, rejdík…" - zcela se přizpůsobil tvaru ženského kroje.
  • Kožíšek - šil se z měkké jehněčí vlny, různých tvarů a délek dle území.
  • Boty - finančně nákladná součást kroje, proto se boty šetřily a ženy chodily často bosy.

Hanácká výšivka

Výšivka tvořila neodmyslitelnou část kroje a dodávala mu originalitu, estetičnost a krásu. Na Hané měla většinou povahu rostlinného motivu - nejčastěji používané motivy: srdce, jablíčko, růže, slunečnice a tulipán. Výšivka mívala z počátku krémovou barvu, časem se její barva měnila až ke žluté. Bílá barva výšivky se používala jen při vyšívání kapesníčků či prádla, černá při smutečních obřadech.


Turistické lokality

Mapa


Copyright © 2009 – 2018 Olomoucký kraj
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Olomouckým krajem.
Evropská unie a Evropský fond pro regionální rozvoj jsou partnery pro váš rozvoj. Tyto stránky jsou součástí portálu ok-tourism.cz
Informace o Jeseníkách naleznete zde

Evropská unie a Evropský fond pro regionální rozvoj jsou partnery pro váš rozvoj.

Olomoucký kraj Evropská unie Regionální operační program Střední Morava Interreg IIIA