|  

KROJ – jeden ze symbolů regionu

Nacházíte se: ÚvodZa památkami a kulturouFolklorKROJ – jeden ze symbolů regionu
Žádná akce v okolí 10 km
další akce v okolí


Střední Morava kdysi bývala především obilnářskou oblastí, ale ve velkém se zde pěstovalo i konopí a len, ze kterého se šily zdejší kroje. Všechny kroje však nebyly stejné, často se lišily bohatostí a okázalostí výšivky, barvou kalhot i střihem. Řekněme, čím bohatší kraj, tím bohatší kroj.

Tyto typické kroje se přestaly nosit koncem 19. století, nyní jsou k vidění pouze při veřejných vystoupeních folklorních skupin (např. dožínkové slavnosti, Hanácké bál), dále na jízdě králů v Doloplazích, Kojetíně či v Hanáckém národopisném muzeu v Cholině.

Mužský kroj

Skládá se z:

  • košile - konopné či lněné; doplňky košile - stužky, vázačky, šátek
  • kalhoty zvané "gatě" - všední letní konopné či kožené
  • pásy - nosili je jen svobodní muži, nebyly příliš účelné a nebyly ani originální součástí kroje, sloužily spíše jako ozdoba, kterou bylo možné koupit na trhu
  • vesta "frydka, lajdík, kordula" - obvykle tvořena výšivkami, její barva se měnila s bydlištěm nositele; kabátek "marinka" - všední kabátek byl jednoduchý bez výšivek a zdobení, šil se většinou z lněného plátna
  • sváteční kabátek se zdobil pouze bílým lemem, materiál závisel na finančních poměrech nositele
  • dlouhý kabát - všední plátěný či sváteční ze sukna, pod kolena dlouhý kabát se nosil především rozepnutý, protože byl velice úzký
  • plášť - šil se z tmavomodrého až černého sukna, byl velmi dlouhý a bohatě řasený, druh límce se odvíjel od bydliště a finančních poměrů jeho nositele
  • kožich - kožichy lze dělit na městský, potažený modrým suknem, krátký - většinou lemovaný modrou vlnkou, říkalo se mu "dubňák či prča"; dlouhý - hodně dlouhý, vzadu rozstřižený kožich většinou cihlové barvy; ocáskový - většinou světlé barvy, šitý z ovčí či beraní kůže, svůj název si nese díky nezačištěnému "ocásku" na zadní straně kožichu
  • klobouk "měsíček či střípek" - byl vyroben z těžké plsti a nosil se v létě, jeho tvar a výzdoba se měnili dle věku nositele, klobouky byly zdobené pentlemi
  • zimní čepice - dle postavení a finančních možností nositele - aksamitka - z kůže kočky, tchoře, vydry či bobra, neměla na všech stranách stejnou výšku, nosila se různě - sobolovica či vydrovka či schořovica - vysoká a hezká čepice s podšívkou z bílé kůže, byla těžká a velice drahá
  • boty - v polovině 18. století se používaly nízké boty, později vysoké kožené boty

Ženský kroj

Pokud si žena oblékala sváteční kroj, prvním krokem v její výzdobě byla úprava hlavy a tvorba účesu. U svobodných dívek to byl cop svázaný pentlí, u vdaných žen byly vlasy stočeny okolo hlavy, na niž se poté nasadil čepec. Jako pokrývky hlavy se též používaly zdobené šatky s výšivkami. Šatka je pruh bílého plátna o velikosti cca 25 x 150 cm a šátky většinou čtvercových rozměrů.

  • Košile - patří k nejstarším součástem ženského kroje a skládá se ze tří částí: "trhačeny", "rukávce" a "oplečí".
  • Další částí kroje byl obojek neboli "placák", který se nosil kolem krku. Byl velmi škrobený s jednoduchou výšivkou.
  • Sukně či "fěrtoch" byla okázalé formy. Byla ušita až z 10 půlek, přičemž nejspodnější sukně je málo řasená a krátká. S každou další vrstvou sukně přibývá na masitosti i na délce. To znamená, že vrchní sukně je nejdelší a nejřasnější. Platilo, že čím více měla žena sukní, tím byla bohatší. Přední část sukně byla méně řasná než zadní z důvodu připevnění "fěrtůšku", zástěry, která sama měla až 5 půlí řasení.
  • Pantla je široká zdobená stuha, která sloužila k připevnění zástěry.
  • Kordulka - jedna z nejhezčích součástí ženského kroje. Sahala pod pás, proto se jí říkalo "kabátec".
  • Kabátek "kamizolka, rejdík…" - zcela se přizpůsobil tvaru ženského kroje.
  • Kožíšek - šil se z měkké jehněčí vlny, různých tvarů a délek dle území.
  • Boty - finančně nákladná součást kroje, proto se boty šetřily a ženy chodily často bosy.

Hanácká výšivka

Výšivka tvořila neodmyslitelnou část kroje a dodávala mu originalitu, estetičnost a krásu. Na Hané měla většinou povahu rostlinného motivu - nejčastěji používané motivy: srdce, jablíčko, růže, slunečnice a tulipán. Výšivka mívala z počátku krémovou barvu, časem se její barva měnila až ke žluté. Bílá barva výšivky se používala jen při vyšívání kapesníčků či prádla, černá při smutečních obřadech.

Lokalita

Zobrazit na mapě

Turistické lokality

Mapa


Copyright © 2009 – 2018 Olomoucký kraj
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií a Olomouckým krajem.
Evropská unie a Evropský fond pro regionální rozvoj jsou partnery pro váš rozvoj. Tyto stránky jsou součástí portálu ok-tourism.cz
Informace o Jeseníkách naleznete zde

Evropská unie a Evropský fond pro regionální rozvoj jsou partnery pro váš rozvoj.

Olomoucký kraj Evropská unie Regionální operační program Střední Morava Interreg IIIA