• Ubytování
  • Vyhledat ubytování
  • Hotely
  • Motely
  • Penziony
  • Chaty, chalupy
  • Turistické ubytovny
  • Ubytování v soukromí
  • Apartmány
  • Kempy, autokempy
  • Rekreační zařízení
• Stravování
  • Bar
  • Cukrárny
  • Hostinec
  • Jídelna
  • Kavárna
  • Pizzerie
  • Restaurace
  • Rychlé občerstvení, bistro
  • Vinárna
  • Pivnice
• Praktické informace
  • Kalendář akcí
  • Kongresový a incentivní turismus
    • Hotely do 120 konferenčních míst
    • Hotely nad 120 konferenčních míst
    • Kongresové a konferenční prostory
• Více o Střední Moravě
  • Příroda
    • Geologie, podnebí
    • Flóra
    • Fauna
  • Osobnosti
  • Historie
    • Období nejstarší
    • Raný a vrcholný středověk
    • Husitské války
    • Období reformace a třicetileté války
    • Lesk doby barokní
    • Příchod moderní éry
    • Světla a stíny 20. století
  • Umění
    • Románské období
    • Fascinující gotika
    • Vitální renesance
    • Baroko
  • Fotogalerie
  • Obce
• Můj portál
  • Nová registrace
  • Přihlásit se
  • Zapomenuté heslo
  • Moje trasy
  • Moje cíle
  • Moje akce
  • Moje obce
  • Moje služby
  • Moje programy
  • Přidat nový program
  • Body zájmu (POI)

Fascinující gotika

V Českých zemích se gotická architektura začala projevovat v první třetině 13. století. I nadále převládají chrámové stavby, především katedrály, které představovaly výtvarný i technický vrchol tehdejší architektury. Gotika je ale také klasickým obdobím hradů. Teprve v gotickém období se v našich zemích objevují města. Mezi typické znaky gotického slohu patří:

• žebrová klenba
• síťová klenba
• opěrný pilíř
• lomený oblouk
• vřetenová schodiště (tzv. šnek)

V Olomouci, kulturním a náboženském centru Moravy té doby, patří k nejvýznamnějším gotickým památkám stavební prvky čtyř městských dominant, radnice (klenutí a pozdně gotický arkýř kaple sv. Jeronýma), kostelů sv. Mořice a sv. Michala (kaple sv. Alexia) a chrámu sv. Václava (trojlodí, křížová chodba, ...).

Z církevních staveb okolních měst, jež si alespoň částečně uchovaly svůj gotický ráz, můžeme jmenovat kostely v Uničově, Prostějově a nedalekých Vřesovicích a kláštery ve Šternberku a Prostějově.

K významnějším památkám, které lze obdivovat v jejich původní podobě, patří zejména kostel sv. Tomáše z Canterbury v Mohelnici s krásnou síťovou a křížovou klenbou.

Význačné rysy gotické architektury nesou i četné novostavby a přestavby hradů Bouzova, Helfštýna, Šternberku a Úsova.

Gotické sochařství zastupují např. epitaf Johanky z Kravař na prostějovském kostele, sousoší Krista na hoře Olivetské u olomouckého sv. Mořice a reliéf znázorňující smrt Panny Marie v sakristii tohoto kostela, madony z Prostějova a z olomouckého chrámu Panny Marie Sněžné a především překrásná socha Panny Marie s děťátkem z kostela ve Střechovicích u Prostějova.

Kostel sv. Mořice, Olomouc

Kostel sv. Mořice patří k nejvýznamnějším stavbám období pozdní gotiky na Moravě. Halové trojlodí je zaklenuté křížovou klenbou z poloviny 14. století, presbytář vyspělejší síťovou klenbou. K západnímu průčelí kostela jsou přistavěny dvě asymetrické hranolové věže. Skutečným klenotem je pozdně gotické sousoší z poloviny 15. století Kristus na hoře Olivetské, umístěné v interiéru kostela. Po roce 1500 vznikly v západní části kostela nové kroužené klenby a architektonicky nesmírně zajímavé dvojité šnekové schodiště. Na počátku 16. století byla také významným způsobem obohacena výzdoba interiéru kostela. Gotickou etapu výstavby kostela definitivně uzavřela výmalba v roce 1540.

Kostel sv. Michala, Olomouc

Předpokládá se dokončení kostela v 60. letech 13. století. Současně s výstavbou kostela probíhalo budování definitivních objektů klášterních, zvláště kapitulní síně a dormitáře (společná ložnice mnichů). Původní podoba ranně gotického konventního kostela. Sv. Michaela není známa. Tento kostel postihlo na přelomu 14. a 15. století dvojí zničení. V roce 1398 při velkém požáru shořel údajně kostel i klášter. Následky ničivého požáru nebyly ještě ani odstraněny, když již v roce 1404 klášter znovu vyhořel. Ke kostelu byla roku 1380 přistavena v gotickém slohu kaple sv. Alexeje, zasvěcená původně Panně Marii. V letech 1470 - 1483 byla na jižní straně kostela přistavena křížová chodba v gotickém slohu.

Katedrála sv. Václava, Olomouc

Stavbu katedrály zahájil olomoucký údělný kníže Svatopluk v letech 1104-1107. V roce 1130 předává stavbu olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi. V roce 1265, po ničivém požáru, byla katedrála olomouckým biskupem Brunem ze Schaunberka přestavěna. Touto přestavbou zaniká téměř celá románská stavba a katedrála získává gotickou podobu. Gotická přestavba dále pokračuje i ve 14. století (klenby, vnitřní nosné pilíře, nový ambit kolem čtvercové rajské zahrady). V letech 1883-1892 byla uskutečněna rozsáhlá přestavba. Jednalo se především o stavbu průčelních novogotických věží, přístavbu chórové kaple, výstavbu zcela nové, hlavní věže,regotizaci kněžiště a interiéru.

Farní kostel sv. Tomáše z Canterbury, Mohelnice

Mimořádně cenný kostel, vybudovaný v pozdně gotickém slohu, se pyšní dobovými barokními lavicemi, ve kterých sedával primátor s konšely, a ozdobnými erby města Mohelnice. V jedné z jeho kaplí jsou původní barokní zpovědnice. Kostel je nejvýznamnější historickou památkou Mohelnice, v níž se prolínají různé slohy od gotiky, přes renesanci, baroko, až po novogotické úpravy. Dříve zde stál farní kostel Panny Marie zmiňovaný roku 1247. Ve 14.stol. byl kostel rozšiřován, ale roku 1424 byl vypálen husity. Další úpravy kostela proběhly v barokním stylu, kdy byly ke kostelu přistavěny dvě kaple - sv. Anny a sv. Kříže. Po roku 1841 došlo k dalšímu poškození kostela při požáru ve městě, což nakonec vedlo k novogotickým úpravám kostela prováděným od roku 1886.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Uničov

Ve státním seznamu kulturních památek je tento chrám pocházející z první poloviny 14.stol. zapsán jako výzanmná gotická a pozdně renesanční stavba. Od svého založení kostel celkem osmkrát vyhořel. Nová fasáda byla provedena středověkou technologií. Můžete zde vidět, na Moravě ojedinělý, gotický portál.

Hrad Helfštýn, Týn nad Bečvou

Hrad vznikl pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. století. Někdy kolem r. 1320 se stal vlastníkem hradu Vok z Kravař, příslušník významného moravského panského rodu. V držení Kravařů zůstal Helfštýn déle než sto let a v této epoše prodělal dalekosáhlé stavební změny. Se stavebními úpravami se započalo ve větším měřítku již v první polovině 14. století, ale hlavní přestavba hradu na gotickou pevnost se odehrála až na konci 14. a na začátku 15. století. Kravařové především zdokonalili opevnění Helfštýna. Provizorní opevnění starého parkánu nahradili silnou kamennou zdí se čtyřmi baštami, nad vchodem do vlastního hradu dali postavit hranolovou věž a zabezpečili jej padacím mostem, na jižní straně vybudovali opevněné předhradí a přeťali hřeben vrchu příkopem vytesaným do skály. Hrad byl rozšířen o nové podélné křídlo Helfštýnský hradní palác a postavena hradní kaple.

V roce 1474 převzal hradní panství Vilém z Pernštejna a přistoupil k jeho další přestavbě. Na Helfštýně byl v poslední čtvrtině 15. století hrad rozšířen o důkladně opevněné, rozsáhlé hospodářské předhradí (dokončeno r.1480) a dále o další předhradí, které vytvářelo novou předsunutou obranu celého rozšířeného objektu. Současně bylo zdokonalováno baštami, novým systémem věží a bran opevnění starého kravařského hradu. Půdorys hradu dostal s konečnou platností protáhlý tvar a v jeho vnější podobě výrazné překrýval dokonalý opevňovací systém všechny ostatní architektonické články.

Na přelomu 16. a 17. století došlo k přebudování vnitřního jádra hradu v renesanční sídlo. Starý hradní palác byl zbořen a spolu s nim i část jeho původního gotického opevnění a na uvolněném prostoru vznikl velkolepý renesanční palác, ostře kontrastující s rozsáhlým systémem pozdně gotického opevnění, který jej obklopoval.

R. 1656 bylo přikročeno k poměrně rozsáhlým demoličním pracím, které sice opevnění Helfštýna příliš nepoškodily, ale zbavily jej s konečnou platností rázu panského sídla. A tím začala dlouhodobá zkáza hradu.

Zkázu urychlili ve druhé polovině 18. století i Ditrichštejnové demoličními pracemi. Tyto pokusy vyvrcholily r.1817, kdy byla dělostřeleckou palbou poničena část vnitřního hradu.

Hrad Šternberk

Původně obranné středověké sídlo s dochovanou válcovitou věží a zbytky opevnění hlavního paláce. Z obranného sídla byl hrad v 70. letech 14. stol. přestavován a rozšířen. Biskup albert II. ze Šternberka, významný církevní hodnostář a vlivný diplomat, využíval hrad jako svou rezidenci. Pozornost biskupa se upírala především ke kapli, kterou nechal vyzdobit ve stylu panujícím tehdy na dvoře Karla IV. Hrad se vyznačuje velkou rozlohou a bohatou výzdobou od gotiky až po secesi.

V 16. stol. proběhla díky roku Berků z Dubé a Lipé renesanční rekonstrukce hradu.

V roce 1886 bylo rozhodnuto o jeho generální rekonstrukci podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera v duchu romantického historismu.

Zámek Úsov

Původně se jednalo o gotický hrad, postavený ve stylu francouzského kastelu, který patřil k nejstarším na Moravě. Z původního hradu se dochovaly především hradby zpevněné válcovými věžemi, zvýšené pro potřeby dělostřelby. Ná konci 17. století byl zámek barokně přestavěn. Na zámku se nyní nachází Lovecko-lesnické muzeum založené Lichtenštejny.

Fotogalerie